Kuchyňské papírové utěrky jsou na jedno použití, přitom na jejich výrobu je zapotřebí spousta energie i materiálu. Výrobci argumentují jejich větší hygieničností ve srovnání s látkovými hadříky. Spotřebitelský časopis dTest otestoval celkem 18 papírových utěrek v laboratoři a kromě jiného zjistil, že bakteriím se daří i na papíře.
Nezávislý test časopisu dTest spočíval ve zkoušce savosti, pevnosti, uvolňování papírových vláken a mikrobiální nezávadnosti kuchyňských papírových utěrek při kontaktu s potravinami. „Papírové utěrky by měly být pevné, snadno se odtrhávat v místě perforace a být schopné dobře nasáknout tekutiny. Neměla by se z nich uvolňovat papírová vlákna. Papírové utěrky přicházejí do kontaktu s potravinami, měly by proto splňovat základní hygienické nároky,“ popisuje ideální vlastnosti Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.
U kuchyňských utěrek je nejdůležitější jejich savost. „V laboratoři jsme měřili, jak velká část role je potřeba na vsáknutí 100 ml vody. Utěrkám Billa/Clever se v této zkoušce vůbec nevedlo, na likvidaci jednoho deci vody bychom potřebovali skoro čtvrt role, což činí zhruba 1,60 Kč. Jednu deci vody přitom dokážou jiné utěrky vsáknout za 20 haléřů,“ hodnotí výsledky zkoušky absorpčních schopností Hana Hoffmannová.
Teoreticky může v papírenském průmyslu dojít ke kontaminaci ze znečištěných strojů či vody nebo z recyklovaného materiálu. Spory bakterií přežívají i velmi nehostinné podmínky. Ve vlhkém a teplém prostředí, jako například v kuchyni, se mohou znovu aktivovat. Jedinými utěrkami, na kterých po dvou dnech působení vlhka a tepla nevyrostla ani jedna kolonie bakterií, byly utěrky Billa/Clever.
Nejrůznější chemikálie z kategorie optických zjasňovačů dovedou vylepšit nevábnou barvu recyklovaného papíru. Do recyklovaných utěrek se používají směsi nejrůznějších druhů papíru, které nelze kontrolovat. Recyklovaný papír také často sestává například z kancelářského papíru, který se bělí. dTest zjišťoval, jestli se optické zjasňovače případně obsažené v utěrkách mohou uvolnit do jídla. U dvou utěrek z recyklovaného papíru laboratorní zkouška potvrdila přenos optických zjasňovačů do okolního prostředí, a to dm/Saugstark & Sicher Recycling a Tesco/Springforce.
Výroba i používání papírových utěrek představuje bezpochyby ekologickou zátěž. Použití recyklovaného papíru se jeví jako ohleduplnější varianta, takové utěrky by ale neměly přijít do kontaktu s jídlem. „V rámci předběžné opatrnosti vybírejte do kuchyně raději utěrky ze 100% celulózy. Je u nich menší riziko mikrobiálního znečištění i uvolňování chemikálií,“ doporučuje Hana Hoffmannová.
Kuchyňské utěrky nacházejí uplatnění i mimo kuchyni. Redaktory časopisu dTest zajímalo, k čemu všemu lidé tyto utěrky používají. Do ankety na facebookové stránce dTestu se zapojilo 467 účastníků, přitom 71 % z nich uvedlo, že kupuje kuchyňské role pravidelně. V kuchyni při vaření nebo pečení (osušení masa, odkapávání oleje) využívá utěrky 30 % respondentů, při úklidu v kuchyni pak 26 % respondentů. K dalším účelům patří očista při stolování (13 %), úklid koupelny či bytu (11 %), vysoušení rukou (10 %), úklid auta a garáže (4 %), utírání nádobí (2 %) nebo leštění oken.
Praktické rady dTestu:
- Savost: Více vrstev papíru není zárukou lepší absorpční schopnosti utěrek – leckteré dvouvrstvé utěrky byly savější než ty třívrstvé.
- Hygiena: Do kuchyně (pro kontakt s potravinami) jsou vhodnější utěrky ze 100% celulózy.
- Ekologie: Obecně ohleduplnější k přírodě jsou recyklované utěrky, mohou ovšem uvolňovat chemické zjasňovače. Využijte je proto raději na hrubý úklid.
- Likvidace odpadu: Použité utěrky nesplachujte do záchodu, protože se ve vodě nerozpustí. Patří do komunálního odpadu. Pokud jimi neutíráte chemikálie, můžete je dát na kompost. Utěrky s tukem a mastnotou lze spálit v kamnech.
Přehled testovaných jednorázových utěrek najdete na webu www.dtest.cz/papirove-uterky. Kompletní výsledky testu přineslo lednové vydání časopisu dTest.
