Přemýšleli jste někdy nad tím, co ženy považují za ideál mužské krásy? A jak se tento ideál měnil spolu s dalšími změnami ve společnosti? Po jakých mužích toužily naše prababičky a o jakém princi snily ženy před pěti sty lety?
Harmonie antiky
Je jasné, že mužská krása nebyla vždy jen o fyzických kvalitách. Řecko a Řím je toho jasným důkazem. Sochy značí, že mužská postava měla být souměrná a sportem a aktivním způsobem života zocelená. Z dalších materiálů však víme, že fyzická krása a zdatnost měla jít ruku v ruce i s krásou ducha a vzděláním. Tento ideál je označován pojmem kalokagathia a značí harmonii mezi tělesnou a duševní krásou.
Surový středověk
Středověk zase spíše volil jednostrannost. Důraz byl kladen na zahalenost, každodenní oděv se skládal z několika vrstev, a také na fyzickou sílu. Intelekt se nosil spíše ve vyšších kruzích a církvi. Možná i tento fakt sehrál roli v šíření různých mýtů a pověr. Třeba těch, které tvrdily, že vodou se přenáší mor. Je nám tedy asi jasné, že každodenní očista těla nebyla součástí života obyčejného chlapa.
Ale ani ve vyšších vrstvách, navzdory vyššímu vzdělání a relativně snadnému přístupu k dostatku čisté vody, by si dnešní žena svého prince pravděpodobně nenašla. Oblíbenou kratochvílí byly hostiny a s nástupem oblíbenosti cukru se podoba mužské postavy od antického ideálu značně proměnila.
Období červených trenýrek
Po 1. světové válce přišel postupný návrat do trenýrek na spartakiádách. Více se odhalovalo, muži zase dostávali příležitost předvést se ve spodním prádle. Po vzoru Hollywoodských herců měli být pružní a svalnatí. Nahota již přestávala být tabu a opět se dostávala do popředí důležitost dostatku pohybu a fyzické aktivity.
Ideál krásy z televizních obrazovek
Osmdesátky a devadesátky nám přinesly americké filmy a s nimi další ideál v podobě urostlých a chlupatých hrudí, jako byl například Nick Slaughter v seriálu Vražedné pobřeží. Velký boom zaznamenaly v této době slipy, které slibovaly větší komfort při nošení.
Současnost – doba neomezených možností
V současnosti žijeme v době plné kontrastů. Vzdělání je samozřejmostí, ale je na každém, v jaké míře si ho dopřeje a stejně tak i na míře pohybu. Po ukončení školní docházky se už nikdo nestará, jestli si zacvičíme každé ráno a jestli minimálně párkrát do týdne věnujeme hodinku nějaké fyzické aktivitě.
Společnost se celkově přiklání k ideálu po vzoru Antiky a její péče o ducha i tělo. Zdravý životní styl spolu se zdravým stravováním, dostatkem pohybu a také rozvíjení intelektu je pro mnohé z nás cílem. Současně ale žijeme v době oplývající lákadly a snadno dostupnými neřestmi, které nás všechny z tého cesty svádí.
V dnešní době je pro někoho ideálem každý z nás. A každý z nás může najít ten svůj ideál. Stačí se jen dobře rozhlédnout.
